Jiné variace chromozomů X a Y


45,X Turnerův syndrom - 47,XXX Trisomie X - 48,XXXX - 49,XXXXX - 47,XYY syndrom Jacobsové - 48,XXYY syndrom - 48,XXXY - 49,XXXXY varianty Klinefelterova syndromu - muž s karyotypem 46,XX - žena s karyotypem 46,XY - 46,XX/46,XY chimérismus - fragilní X chromozom - klasifikace podle MKN-10

47,XXY nebo 46,XY/47,XXY - Klinefelterův syndrom - chromozom X navíc u chlapců a mužů
samostatné stránky ZDE


Chromozomy se obvykle vyskytují v párech.
Je-li tomu jinak, jedná se o aneuploidii (početní odchylku).
Pokud je na místě páru jen jeden chromozom, hovoříme o monozomii.
Tři chromozomy namísto obvyklého páru se nazývají trizomie, čtyři - tetrazomie, pět - pentazomie.
Nejčastější jsou trizomie, kam patří i Klinefelterův syndrom.

Normální (běžný) počet chromozomů je 46 = 22 párů autozomů + 2 pohlavní chromozomy X a Y.
Ženy mají dva chromozomy X (46,XX) a muži jeden chromozom X a jeden chromozom Y (46,XY).

Níže naleznete stručný přehled aneuploidií a dalších variací týkajících se chromozomů X a Y.
Všechny chromozomové variace se mohou též vyskytovat v mozaikové formě, kdy existují vedle sebe
dvě nebo více buněčných linií (např. 46,XY/47,XYY).
Někteří lidé mohou mít také strukturní odchylku pohlavních chromozomů.

Turnerův syndrom - 45,X


Vyskytuje se pouze u žen s četností 1 případu na 2 500 ženských novorozenců. Je to jediná monozomie slučitelná se životem. I tak je více než 90% plodů s karyotypem 45,X samovolně potraceno.

Větší naději na přežití mají mozaikové formy - např. 45,X/46,XX nebo 45,X/47,XXX a další varianty, včetně strukturních aberací (např. chybí část chromozomu).

Mužská varianta 45,Y neexistuje (není slučitelná se životem).

Ženy s Turnerovým syndromem jsou obvykle diagnostikovány již v dětství v souvislosti s poruchami růstu, případně
v dospívání, kdy nedochází k normálnímu vývoji pohlavních orgánů ani sekundárních pohlavních znaků
(růst prsou, ochlupení).

Tyto ženy obvykle přirozeně nemenstruují a bývají neplodné; někdy je však možné otěhotnět a odnosit dítě za pomoci dárcovského vajíčka a metod asistované reprodukce. Těhotenství žen s Turnerovým syndromem je však vždy vysoce rizikové vzhledem k možným kardiovaskulárním komplikacím.

Nízký vzrůst (v průměru do 146 cm) je typickým znakem a dá se částečně ovlivnit podáváním růstového hormonu.
V dospívání je nutné i užívání pohlavních hormonů, které zajistí pravidelný menstruační cyklus a rozvoj sekundárních pohlavních znaků.

K dalším projevům Turnerova syndromu patří široký krk s kožní řasou, nízká vlasová hranice, abnormality nehtů a ušních boltců, skeletální abnormality a osteoporóza, srdeční a cévní vývojové vady, poruchy lymfatického systému, záněty středního ucha s rizikem vzniku nedoslýchavosti, častější jsou též poruchy zraku a výrazné pigmentové skvrny.

Inteligence u Turnerova syndromu není narušena; vizuálně-prostorové schopnosti však bývají slabší než verbální.

47,XXX - Trizomie X


Trisomie X se vyskytuje u žen s četností 1 případu na 1000 narozených žen.

Diagnostikováno je však pouhých 12% z nich.

Ženy s trizomií X totiž nemají žádné zvláštní fyzické rysy, které by u lékařů vzbudily podezření na genetickou poruchu.

Vodítkem může být jen vyšší postava, klinodaktylie (zakřivený malíček) nebo epikantus (kožní záhyb horního víčka překrývající vnitřní koutek oka).

Pokud tedy nejsou tyto ženy diagnostikovány již prenatálně (v rámci testování při vyšším věku matky nebo jiných genetických rizicích), málokdy k tomu dochází v průběhu života.

Některé jsou zcela bez potíží, jiné mohou mít v dětství poruchy učení, potíže s jemnou i hrubou motorikou, opožděný vývoj řeči, slabší svalstvo; mohou být oproti svým vrstevníkům nezralé a trpět poruchami nálady či nízkým sebevědomím. Častější jsou také mírné autistické rysy.

Inteligence bývá normální.

Někdy se u žen s karyotypem XXX vyskytnou poruchy plodnosti nebo předčasná menopauza, což může vést ke správné diagnóze. Není to však příliš obvyklé.

Z dalších zdravotních problémů jsou častější malformace ledvin či genitálií, epileptické záchvaty, srdeční problémy a autoimunitní poruchy. Dále též deprese, úzkostné poruchy a ADD nebo ADHD.

Tetrazomie X (48,XXXX) a pentazomie X (49,XXXXX) jsou daleko méně časté a znamenají závažnější poruchu.

Intelekt bývá mírně narušen (s každým dalším X chromozomem navíc se IQ snižuje asi o 15 bodů).

Časté jsou srdeční anomálie a další vrozené vady, stejně jako neplodnost
a nerozvinutí pohlavních znaků v pubertě.

47,XYY - syndrom Jacobsové


Karyotyp s nadpočetným chromozomem Y se objevuje přibližně u 1 z 1000 narozených chlapců.
Drtivá většina - 90% z nich se o své genetické odchylce nikdy nedozví. K diagnostice obvykle dochází při prenatálních testech, které jsou prováděny z různých speciálních důvodů.

Muži s karyotypem 47,XYY obvykle nemají žádné zvláštní fyzické rysy, kromě vysoké postavy, která také není podmínkou.

Inteligence bývá normální; někdy jsou v dětství přítomné poruchy učení či opožděný vývoj.

Asi 30% chlapců a mužů s tímto karyotypem dostane diagnózu poruchy autistického spektra, i když se jedná o mírnější verzi.

Zvýšené riziko zdravotních potíží nebylo zjištěno, někdy se uvádí akné a z psychických poruch deprese, bipolární porucha nebo poruchy pozornosti (ADD, ADHD) a impulzivita.

Plodnost těchto mužů nebývá narušena, i když asi u 5% z nich se může rozvinout porucha podobná Klinefelterovu syndromu, která vyžaduje užívání testosteronu.

Syndrom 47,XYY (podobně jako Klinefelterův syndrom) byl zpočátku dáván do souvislosti se zvýšenou agresivitou a násilnickými sklony. Nic takového se ale nepotvrdilo a jedná se o pouhý mýtus.

Varianty syndromu s větším počtem chromozomů Y - 48,XYYY nebo 49,XXYYY - jsou velice vzácné a představují obvykle závažné postižení.

48,XXYY syndrom


Tato chromozomální variace s nadpočetnými chromozomy X a Y postihuje 1 ze 17 000 narozených chlapců.
Někdy je považována za podtyp Klinefelterova syndromu, ale spíše se jedná o samostatný syndrom s řadou typických rysů a závažnějším stupněm postižení.

Vyšší vzrůst, typický i pro všechny trizomie pohlavních chromozomů, se vztahuje také na XXYY syndrom
a někdy bývá až extrémní.

Lze pozorovat další fyzické rysy jako např. hypertelorismus (oči daleko od sebe), široký kořen nosu, plné rty, široké čelo, epikantus (kožní řasa ve vnitřním koutku oka), výrazné obočí; častá je klinodaktylie, problémy s lokty a koleny (nemožnost narovnání aj.), dlouhé ruce, ploché nohy, slabší svalstvo, gynekomastie, méně tělesného ochlupení.

V dětském věku mívají opožděný vývoj a výrazné poruchy učení i problémy s řečí.
Velké množství je diagnostikováno s ADD, ADHD (> 70%) nebo s poruchami autistického spektra (28%).
Inteligence může být snížená, i když není tomu tak vždy.

Stejně jako u Klinefelterova syndromu má většina mužů s karyotypem 48,XXYY nízkou hladinu testosteronu, malá a/nebo nesestouplá varlata a poruchy plodnosti.

K možným přidruženým zdravotním problémům patří diabetes, spánková apnoe, alergie, astma, srdeční vady, bércové vředy, problémy se zuby, skolióza aj.

48,XXXY a 49,XXXXY - varianty Klinefelterova syndromu


Jedná se o závažnější formy Klinefelterova syndromu s těžším postižením.

U obou mohou být přítomny fyzické rysy poukazující na genetickou poruchu, jako hypertelorismus (oči daleko od sebe), epikantus (kožní řasa ve vnitřním koutku oka), zvláštní tvar uší a dlouhé končetiny.

U varianty 49,XXXXY bývají tyto rysy výraznější a přidává se k nim krátký a široký krk, široký kořen nosu a malá hlava.

Výška u mužů s 48,XXXY bývá normální; muži s karyotypem 49,XXXXY jsou obvykle menší postavy.

Inteligence klesá s každým X chromozomem navíc asi o 15 bodů; pohybuje se obvykle v pásmu lehké mentální retardace.

Povaha těchto chlapců a mužů je klidná a mírná, i když mohou mít výrazné výkyvy nálady.
Přidružený autismus bývá častý.

Problémy s hypogonadismem jsou podobné jako u karyotypu 47,XXY, ale testosteronová substituční terapie se nedoporučuje ve všech případech, vzhledem k vlivu na sexuální chování.

Někteří jedinci jsou schopni samostatně bydlet a pracovat, jiní vyžadují trvalou péči.

Muž s karyotypem 46,XX


Přibližně jeden z 20 000 mužů se narodí s tímto - jinak typicky ženským - karyotypem.

V 90% případů je to způsobeno genem SRY (sex-determining region Y), který je klíčový pro vznik mužského pohlaví.

Tento gen se obvykle nachází na chromozomu Y, ale někdy dojde během výměny genetického materiálu mezi párovými chromozomy u otce k chybnému přemístění tohoto genu na chromozom X. Ten se pak může spojit s dalším chromozomem X od matky, takže vznikne karyotyp XX, ale daný jedinec se vyvine jako muž.

Vzácnější je varianta, kdy buňky muže neobsahují gen SRY; za možnou příčinu jsou považovány mutace různých genů.

Míra maskulinizace se v jednotlivých případech značně liší. Tito muži jsou obvykle menší a štíhlejší postavy; mají malá varlata a jsou neplodní. Častá je gynekomastie i nejednoznačné genitálie (ani mužské ani ženské).

Z diagnostického hlediska se jedná o formu Klinefelterova syndromu.

Maskulinizace plodu s karyotypem XX může být způsobena také vlivem nadměrného působení androgenů, například při kortikální adrenální hyperplazii (CAH).

Žena s karyotypem 46,XY


Některé ženy jsou nositelkami mužského karyotypu 46,XY.

Jednou z možných příčin je absence genu SRY (případně mutace některých jiných genů); zevní genitálie a vzhled těchto žen jsou typicky ženské; přítomna je i děloha, ale na místě vaječníků se nacházejí nefunkční proužkovité gonády, které neprodukují žádné pohlavní hormony (tzv. čistá gonadální dysgeneze, Swyerův syndrom).

Tyto dívky, pokud nejsou léčeny, neprodělají pubertu, nemají menstruaci a nedojde u nich k rozvoji sekundárních pohlavních znaků. Léčba obvykle zahrnuje hormonální substituční terapii a chirurgické odstranění gonád
(z důvodu rizika vzniku nádorů).

Díky metodám asistované reprodukce (přenos embrya) je někdy možné i těhotenství.

Další příčinou může být rezistence tělesných buněk na androgeny - mužské pohlavní hormony (syndrom testikulární feminizace - androgen insensitivity syndrome). Pokud je tato rezistence úplná, nedochází u daného jedince k maskulinizaci a vyvine se jako žena, navzdory karyotypu XY.

Uvnitř těla však chybí děloha a na místě vaječníků se nacházejí varlata. Takové ženy jsou neplodné.
Mohou mít také problémy v pohlavním životě vzhledem k méně vyvinutým genitáliím (mělká pochva aj.).
K pubertě dochází, ale nedostaví se menses.

Naprostá většina těchto žen nemá problém s genderovou identitou (cítí se být ženami) a jsou obvykle heterosexuální. S adekvátní léčbou mohou vést aktivní a spokojený život.

Léčba zahrnuje hormonální substituční terapii, plastické operace, chirurgické odstranění varlat (riziko nádorů), genetické a psychologické poradenství.

46,XX/46,XY


Tato genetická konstituce je velice vzácná. Nejedná se o mozaiku, ale o tzv. chimérismus, kdy tělo jedince obsahuje dvě geneticky odlišné buněčné populace.

Dochází k tomu tak, že dvě embrya, ze kterých by se jinak vyvinula dvojčata, v děloze krátce po oplodnění splynou a vyvíjí se dále jako jeden člověk, který má v sobě buňky dvou různých jedinců. Chimérismus lze poznat jen v případech, že každé z embryí mělo jiné pohlaví (XX a XY). Jedná se potom o tzv. pravý hermafroditismus. Takový jedinec má nejednoznačné genitálie a mužské i ženské pohlavní žlázy.

Intersexualita (smíšené či nejednoznačné pohlavní znaky) se však netýká jen vzácných případů chimérismu, je daleko častější (jedno ze 2000 narozených dětí) a vyskytuje se u nejrůznějších karyotypů.

Syndrom fragilního X chromozomu


Tento syndrom je způsoben mutací genu FMR1 na chromozomu X, který se vlivem této mutace jeví
pod mikroskopem jako fragilní (křehký, zúžený).

Postihuje jednoho ze 4 000 narozených chlapců a jednu z 8 000 dívek, přičemž u chlapců jsou potíže závažnější.

Inteligence se obvykle pohybuje v pásmu lehké až středně těžké mentální retardace.
Až 60% těchto jedinců trpí autismem nebo má autistické rysy (problémy v sociální interakci, opožděný rozvoj řeči).
U většiny je rovněž přítomna porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD). Asi 10% má epileptické záchvaty.

Z povahových rysů je typická zvýšená sociální úzkost (stydlivost, vyhýbavé chování), přecitlivělost na různé podněty, tendence k repetitivnímu chování (opakování stále stejných činností, vět, témat).

Mezi typické fyzické rysy patří u mužů makroorchidismus (velká varlata), u obou pohlaví protáhlá hlava, velké uši, nadměrně ohebné klouby prstů a nízké svalové napětí.

Důležitá je práce s těmito dětmi od raného věku - logopedie, behaviorální terapie, fyzioterapie, speciální vzdělávání. Někdy je zapotřebí medikace (stimulancia, antidepresiva, atypická antipsychotika, antiepileptika).



Klasifikace podle MKN-10

Q96 Turnerův syndrom
Nepatří sem: syndrom Noonanové (Q87.1)
. 0 Karyotyp 45‚X
. 1 Karyotyp 46‚X iso (Xq)
. 2 Karyotyp 46‚X s abnormálním pohlavním chromozomem‚ vyjma iso (Xq)
. 3 Mozaika‚ 45‚X/46‚XX nebo XY
. 4 Mozaika‚ 45‚X/jiná buněčná linie s abnormálním pohlavním chromozomem
. 8 Jiné varianty Turnerova syndromu
. 9 Turnerův syndrom NS

Q97 Jiné abnormality pohlavních chromozomů‚ ženský fenotyp‚ nezařazené jinde
Nepatří sem: Turnerův syndrom (Q96.–)
. 0 Karyotyp 47‚XXX
. 1 Žena s více než třemi X chromozomy
. 2 Mozaika‚ linie s rozdílným počtem X chromozomů
. 3 Žena s karyotypem 46‚XY
. 8 Jiné určené abnormality pohlavních chromozomů‚ ženský fenotyp
. 9 Abnormalita pohlavních chromozomů‚ ženský fenotyp NS

Q98 Jiné abnormality pohlavních chromozomů‚ mužský fenotyp‚ nezařazené jinde
. 0 Klinefelterův syndrom‚ karyotyp 47‚XXY
. 1 Klinefelterův syndrom‚ muž s více než dvěma X chromozomy
. 2 Klinefelterův syndrom‚ muž s karyotypem 46‚XX
. 3 Jiný muž s karyotypem 46‚XX
. 4 Klinefelterův syndrom NS
. 5 Karyotyp 47‚XYY
. 6 Muž se strukturní odchylkou pohlavních chromozomů
. 7 Muž s mozaikou pohlavních chromozomů
. 8 Jiné určené abnormality pohlavních chromozomů‚ mužský fenotyp
. 9 Abnormalita pohlavních chromozomů‚ mužský fenotyp NS

Q99 Jiné abnormality chromozomů nezařazené jinde
. 0 Mozaika 46‚XX/46‚XY
Mozaika 46‚XX/46‚XY pravý hermafrodit
. 1 Pravý hermafrodit 46‚XX
46‚XX s proužkovitými gonádami
46‚XY s proužkovitými gonádami
Čistá gonadální dysgeneze
. 2 Fragilní X chromozom
Fragilní X syndrom
. 8 Jiné určené abnormality chromozomů
. 9 Abnormalita chromozomů NS

Zdroj: WHO/ÚZIS ČR (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR)




Copyright © 2018-2020 alnea.tamira
O těchto stránkách